Aktuality a zajímavosti

Kreativitou ke štěstí!

Je naše štěstí spojeno s tím, jak moc jsme ve svém životě kreativní?

Experti se shodují, že existuje pojítko mezi kreativitou a pocitem štěstí.

Nedávná novozélandská studie odhalila, že pokud se podílíte na kreativních činnostech, přinese vám to pozitivní emoce a pocit naplnění. Studie provedená na studentech univerzity v Severní Karolíně se přidává k tomuto názoru s tím, že studenti, kteří se pravidelně věnují kreativním činnostem, se dle svých odpovědí cítí šťastnější než jejich netvořiví kolegové.

Napadá Vás nyní, že už tak máte dost práce, natož abyste ještě plýtvali svým časem na nějaké háčkování nebo lepení letadýlek? Najděte si tedy čas alespoň na tento krátký článek a zkuste popřemýšlet, zda by přece jen nestálo za to svůj postoj přehodnotit.

Jak přesně nám může kreativita pomoci ke štěstí?

  1. Pomáhá nám vnímat přítomný okamžik a zapomenout na problémy.
  2. Pomáhá nám vyjádřit emoce a zpracovat je.
  3. Pomáhá nám v sebevyjádření.
  4. Dopomáhá ke zdravé mysli. Při kreativní činnosti se uvolňuje dopamin, který je přirozeným antidepresivem.
  5. Dává nám pocit smysluplnosti.
  6. Dává nám radost z dobře vykonané práce.
  7. Posiluje mezilidské vztahy (při skupinových činnostech).

Kreativita je především o nových myšlenkách a nápadech, o propojení různých nápadů a o tvoření nových, výjimečných řešení.

Nebojte, nemusíte být žádným profesionálem, abyste mohli být kreativní. Stačí si z nepřeberného množství kreativních činností vybrat tu, která Vás baví. Může to být třeba kreslení, kreativní psaní, výroba šperků, háčkování, práce se dřevem nebo scrapbooking. Svou kreativitu můžete uplatnit také v kuchyni nebo při vymýšlení her pro děti.

Nejlepší pocit máme, pokud můžeme svým výtvorem někomu udělat radost. Může jít o ručně pletený svetr od babičky, korále z těstovin od našich dětí, postýlku, kterou vyrobil tatínek pro miminko nebo ručně vyráběné přáníčko od kamarádky.

Kreativita se dá použít také ve škole. Dobrý učitel ví, jak použít neotřelé a zábavné postupy k předání vědomostí. A nemluvíme tu jen o hodinách výtvarky nebo hudebky. Tvořivost se dá využít i v matematice nebo ve výuce jazyka. Učitelé jsou tedy často velmi kreativními jedinci. Náš vzdělávací systém sice kreativitu nijak extra nepodporuje, ale ani ji nevylučuje. Je tedy na každém pedagogovi, jak kreativně pojme osnovy a výuku. Z doby školních lavic si pamatuji nejvíce ty učitele, kteří se nám snažili okořenit hodiny různými hrami, hádankami a soutěžemi. Potom také ty, co byli přísní a legrace s nimi nebyla žádná, ale takto by chtěl být v paměti dětí asi málokterý kantor.

Ať už tedy používáte kreativitu při práci nebo ve svém volném čase, je to pro vás přínosné. Budete se cítit lépe a pokud někoho následně obdarujete, bude se vaše radost i šířit dál. Už stačí jen začít. Některé aktivity nevyžadují žádné speciální pomůcky a dovednosti. Pokud chcete něco jednoduchého, vymalujte si třeba mandalu. Pokud jde o aktivity komplikovanější a nevíte jak a s čím začít, doporučuji vám navštívit kurz, workshop či seminář, kde vám řeknou, co si na danou činnost pořídit a nabídnou možné postupy.

U nás můžete vyzkoušet mimo jiné seminář Kouzelná přáníčka.

Pohádky- líbivé příběhy pro děti nebo skrytá poselství?

Většina z nás pohlíží na pohádky jen jako na dobrý způsob, jak děti uklidnit a uspat nebo jako na něco, na co se i my dospělí o Vánocích rádi podíváme v televizi. Asi každý se s nimi setkal. Někomu zprostředkovali první pohádky rodiče či prarodiče, jiný se s nimi seznámil třeba až od paní učitelky v mateřské školce. Jedněm byly předčítány, jiným pouštěny na kazetách. Někdo si je dokonce později četl i sám, protože má pohádky rád, nebo si je náš vzdělávací systém žádal do čtenářského deníku ve škole. Každopádně se dá říct, že kdo neslyšel o Popelce, má mezeru ve vzdělání.

V dnešní době je bohužel asi nejčastější formou televize, která sice dítě zabaví, avšak nedává prostor představivosti a kreativitě. Moderní pohádky jsou mnohdy bezduché a postrádají jakoukoliv přidanou hodnotu. Pokud tedy ovšem za přidanou hodnotu nepovažujeme fakt, že se dítě zabaví a máme od něj na chvilku klid. Televize dítěti přináší již hotové obrazy postav, jejich hlasů, oblečení i grimas a znemožňuje tak dítěti vykreslit si pohádku dle vlastních představ.

Čtení pohádek se však naštěstí těší renesanci, a tak mnozí rodiče dopřávají svým dětem možnost vytvořit si vlastní obrazy pohádkových postav, krajiny, zámku i kouzelných zvířátek.
Existuje však ještě lepší způsob, jak dětem pohádky představit, a to formou vyprávění tak, jak tomu bývalo za starých časů, kdy se pohádky a příběhy nesly od úst k ústům. Je to velká škoda, že vyprávění již skoro vymizelo, protože to bylo takové malé, tajemné divadelní představení, které nabízelo velký prostor pro představivost posluchače i vypravěče a schopný vypravěč mohl svůj hlas a výraz měnit i podle reakce dítěte.
Protože byly původní pohádky předávány jen ústně, jen těžko bychom mohli datovat vznik většiny lidových pohádek nebo se dopídit jejich autora. A co je velmi zajímavé, některé pohádky se v různých obměnách vyskytují po celém světě. Již zmíněnou Popelku máme u nás stejně jako v Americe. Příběh je sice lehce odlišný, ale kostra děje zůstává stejná. Zda byly tyto příběhy rozneseny do všech koutů dávnými cestovateli nebo vznikaly skoro nachlup stejné příběhy proto, že některé situace jsou staré jako lidstvo samo, to asi zůstane navždy záhadou.

Kdysi, před dávnými a dávnými časy, možná ještě lidé věděli, že pohádky se vyprávějí proto, aby nesly skryté poselství, aby přiblížily dětem situace, se kterými se budou možná v životě muset potýkat, a to formou, kterou mohou děti pochopit už jako malé. Během let se však na význam pohádek pro děti a jejich vývoj zapomnělo.

Pravda, některá poselství jsou v pohádkách jasně rozpoznatelná i dnes a dokážeme je identifikovat i my dospělí. Třeba v pohádce „O zlobivých kůzlátkách“ je jasné výchovné poselství, které varuje děti před cizími lidmi, nabádá je, aby jim neotevírali dveře a varuje je, co se může stát, pokud tak učiní. Rodiče ani pedagogové se však nemusí obávat, že některá varování, v tomto případě sežrání neposlušných kůzlátek, jsou pro dítě příliš drastická. Vnímání dítěte je naprosto odlišné od toho našeho, a tak dítě sežraná kůzlátka ani rozpárané břicho vlka z Červené Karkulky nevnímá jako hororovou scénu se všemi podrobnostmi.

Některá poselství jsou tedy zřejmá a názorná, některá jsou však v pohádkách skryta tak, že působí pouze podvědomě, pomocí symboliky, která nám, logicky přemýšlejícím dospělým, uniká. To však neznamená, že na nás a naše děti také nepůsobí. Věděli jste třeba, že pohádka „O Červené Karkulce“ představuje příběh dívky na hranici dospívání (dle většiny pramenů okolo 12 let) a nástrah, které by na ni mohly čekat ze strany agresivního mužského elementu představovaného vlkem? V pohádce „Šípková Růženka“ by symboliku píchnutí ostrým předmětem v temné věži jistě ocenil i sám pan Freud. A to zdaleka není všechno!

Postavy v některých pohádkách se dají mnohdy pojmout i jako různé části jedné duše, což je velice zajímavé a překvapivé, ovšem takový rozbor již opravdu vyžaduje profesionála. V poslední době se výkladu různých příběhů a pohádek začíná věnovat pozornost. Kurzů sice zatím není mnoho, ale už z dostupných psychologických rozborů je jasné, že věnovat se pohádkám není prospěšné jen pro děti, ale může to mít pozitivní dopad i na nás dospělé. Protože však již neoplýváme dětským vnímáním, je někdy přínosné pohroužit se nejen do čtení pohádek, ale i do jejich psychologického rozboru nebo se zúčastnit nějakého semináře s touto tematikou a zjistit tak něco nového o pohádkách, o sobě nebo jak a čím daná pohádka působí na vaše ratolesti.

Děti samozřejmě nic z toho nepotřebují vysvětlovat, ony nepotřebují psychologický rozbor ani kurzy, ony si z pohádek jednoduše a naprosto přirozeně berou to, co je pro ně a jejich psychický vývoj podstatné. Učí se, co je bezpečné a co nebezpečné, že dobré chování je odměněno a špatné potrestáno. Pochopí, že někdy je potřeba projít mnohými zkouškami a být trpělivý, než se podaří dosáhnout kýženého výsledku nebo je jim ukázáno, že by se dospělý chlapec měl vydat do světa a nedržet se máminy sukně. Častým tématem je i sourozenecká rivalita nebo nevlastní rodič. Tato témata jsou stejná od nepaměti a stejně jako se s nimi potřebovaly seznámit děti v dávné minulosti, tak jsou přínosná i pro dnešní generaci.

A proto čtěte a vyprávějte dětem pohádky a pokud to půjde, vybírejte ty původní.

Pokud Vás tato tematika zaujala, můžete se s ní podrobněji seznámit na semináři Role pohádky v psychickém vývoji dítěte, který pořádá naše vzdělávací agentura www.avdo.cz.

GDPR pro školy - základní informace

Nachystali jsme pro Vás 2dílné animační video, ve kterém jsme uvedli základní informace k tématu GDPR pro školy a ŠZ. Je to pro Vás takové opáčko, případně návod, pokud jste všechny přípravy ještě nezvládli. Do druhého dílu se nám vloudila malá chybička - u

připravovaného zákona o zpracování osobních údajů - tzv. Adaptační zákon, se nejedná o novelu, ale úplně nový zákon, který má teoreticky nahradit 101/2000 Sb., ale prakticky je možné, že budou existovat vedle sebe. Teď už Vám jen přejeme, abyste vše dobře zvládli, příliš se ohledně tohoto úkolu nestresovali a zároveň Vás srdečně zveme na semináře Ochrana osobních údajů ve školství - GDPR. Semináře budou probíhat v několika krajských městech ČR. Těšíme se na viděnou!

První díl:


Druhý díl:

Máte ve třídě neposedné, zlobivé či ustrašené dítě?

Počet dětí ve třídách neustále roste a přibývá těch, se kterými není jednoduchá práce a vyžaduje individuální přístup, nové informace, radu odborníka a zejména pochopení Vás - pedagoga.

Seminář Hyperaktivní, hypoaktivní a agresivní dítě v mateřské škole Vás uvede do dané problematiky, nabídne spoustu příkladů a rad. Odborník na tuto problematiku – etoped PaedDr. Zdeněk Martínek. Vám vysvětlí možné příčiny určitého chování

a přesto, že se často jedná o velmi vážná témata, povede seminář zábavnou formou. Pokud jste se dosud jeho semináře nezúčastnili, nepropásněte tuto příležitost. Mnoho desítek účastníků minulých seminářů hodnotilo tuto akci velmi pozitivně. 



Seminář je vhodný pro pedagogy MŠ a nižších ročníků ZŠ (ŠD) i pro rodiče dětí.

Termíny:

SCRAPBOOKING - výtvarná technika, záliba, vášeň, relaxace či od každého kousek?

Ukázka scrapbookinguV posledních dvou letech se v nabídce naší agentury objevil seminář Scrapbooking. Toto slůvko je pro mnohé z Vás stále tajemstvím, takže se ho pokusím krátce vysvětlit.

Scrapbooking (Scrapbook)pochází z angličtiny a je to spojení dvou slov scrap – útržek, book – kniha. Originálně se jedná o vytváření deníků, zápisníků z cest, alb z fotografií, obrázků, vlastních obrazů. apod. Jeho počátek sahá až do 15. stol. (Anglie). V současné době zahrnuje výrobu a zdobení

mnoha dalších věcí – přáníček, záložek, dárkových taštiček a obálek, šperkovnic apod. Pro výrobu přání se již zavedl název Cardmaking a pro ostatní scrapové tvoření pojem Scrap Art.

V našich kurzech se účastníci seznamují s novým způsobem práce s papírem a také s řadou nových speciálních pomůcek, materiálů, výtvarných potřeb, výtvarných technik apod.