Agentura vzdělávání dospělých

Organizace EDUin pravidelně publikuje Audit vzdělávacího systému, který shrnuje dostupná data o českém školství. Vychází z mezinárodních šetření (např. PISA, TIMSS), národních statistik i odborných analýz.

Poznámka: Nejde o komentář nebo názor AVDO, ale o souhrn toho, co o vzdělávání ukazuje tento výzkum.

📊 Výsledky žáků a nastavení systému

Podle auditu dosahují čeští žáci relativně stabilních výsledků v mezinárodních srovnáních, zejména v oblastech zaměřených na znalosti.

Zároveň data naznačují, že český vzdělávací systém je dlouhodobě nastaven spíše na:

• předávání znalostí,
• pevně daný obsah výuky,
• hodnocení založené na testování.

Tento přístup je v některých ohledech funkční, ale může mít limity při rozvoji širších dovedností.

⚠️ Rozdíly mezi žáky a školami

Audit opakovaně upozorňuje na výrazné rozdíly v systému.

Konkrétně ukazuje:

• silnou souvislost mezi rodinným zázemím žáků a jejich výsledky,
• rozdíly mezi jednotlivými školami i regiony,
• vliv časné selekce (např. víceletá gymnázia), která může tyto rozdíly dále prohlubovat.

V mezinárodním srovnání patří tyto nerovnosti k výraznějším.

🧠 Znalosti a dovednosti

Audit také poukazuje na rozdíl mezi tím, co vzdělávací dokumenty zdůrazňují, a tím, co se reálně děje ve výuce.

Zatímco oficiální cíle mluví o rozvoji dovedností (např. kritické myšlení, práce s informacemi nebo řešení problémů), data naznačují, že:

• výuka je stále často zaměřena na to, co se učí,
• méně na to, jak se s tím pracuje v praxi,
• a v menší míře na využití znalostí v nových situacích.

🕒 Jak rychle se systém mění

Audit se věnuje i tomu, jak vzdělávací systém reaguje na změny.

Ukazuje, že:

• změny probíhají spíše postupně,
• jejich zavádění není vždy jednotné,
• a dopady se liší podle konkrétní školy.

To souvisí jak s autonomií škol, tak s mírou podpory a koordinace na systémové úrovni.

📌 Shrnutí

Audit vzdělávacího systému nabízí pohled na české školství založený na datech. Ukazuje, že systém:

• je stabilní a v některých oblastech funguje dobře,
• zároveň ale čelí výzvám, zejména v oblasti rovnosti a rozvoje širších dovedností.

📎 Zdroje

Celý Audit vzdělávacího systému je dostupný zde:
https://www.eduin.cz/audit-vzdelavaciho-systemu/?hl=en-US

Neurografika je kreativní metoda práce s myslí, která propojuje kresbu s vnitřními procesy člověka. Vychází z poznatků psychologie a neurologie a zaměřuje se na to, jak naše myšlení, emoce a vnitřní nastavení ovlivňují vnímání reality. Vytvořil ji v roce 2014 ruský psycholog a architekt Pavel Piskarev, který ji definoval jako způsob, jak skrze kresbu „přepisovat“ vnitřní mentální mapy.

Základním principem není estetika, ale proces: spontánní linie, jejich křížení a následné zaoblování rohů. Právě tento zdánlivě jednoduchý akt má hlubší psychologický význam.

Prostřednictvím linií a tvarů umožňuje vyjádřit myšlenky, emoce i nevědomé vzorce. Při kreslení dochází k postupnému uvolnění napětí, zklidnění nervového systému a hledání nových souvislostí.

Neurografika tak podporuje změnu vnímání, rozvoj kreativity a otevírá nové možnosti v různých oblastech života.

🔬 Co se při neurografické kresbě děje?

Z pohledu psychologie i neurověd pracuje metoda s několika zásadními mechanismy:

1️⃣ Externalizace vnitřního obsahu

Při kreslení dochází k přenesení vnitřního napětí, konfliktu nebo tématu do vizuální podoby.
To umožňuje odstup – problém už není „ve mně“, ale „před sebou“.

2️⃣ Regulace nervové soustavy

Neopakující se, plynulý pohyb ruky (vlnovky, zaoblování) má prokazatelně zklidňující efekt.

Výzkumy v oblasti somatické psychologie a mindfulness ukazují, že:

• rytmický pohyb a vizuální fokus aktivují parasympatický nervový systém
• dochází ke snížení hladiny stresu a napětí
• zlepšuje se schopnost regulace emocí

Tento princip je známý i z technik jako je vědomé dýchání, mandaly nebo repetitivní kresba.

3️⃣ Přerámování (reframing) a práce se vzorci

Zaoblování ostrých křížení není jen estetický krok.
Symbolicky i procesně jde o „změkčení konfliktu“.

👉 V psychologickém jazyce:

• dochází k kognitivní restrukturalizaci
• mozek vytváří nové asociace k původnímu tématu
• snižuje se emoční náboj spojený s problémem

Tento mechanismus je blízký principům využívaným v kognitivně-behaviorální terapii (CBT).

4️⃣ Neuroplasticita a učení

Piskarevova teorie pracuje s myšlenkou, že opakováním nových vizuálně-motorických vzorců dochází k vytváření nových neuronových spojení.

Z hlediska současné neurovědy víme, že:

• neuroplasticita je podmíněna opakováním a pozorností
• kombinace motoriky, emocí a vizuálního zpracování posiluje ukládání nových vzorců
• vědomá práce s pozorností může měnit způsob, jakým mozek reaguje na podněty

👉 Neurografická kresba tak může fungovat jako jednoduchý nástroj pro „přepis“ zažitých reakcí.

👩‍🏫 Přínos ve školním prostředí

V kontextu školy je zásadní její dostupnost a nízká náročnost.

Pro učitele:

• rychlá forma psychohygieny mezi hodinami
• nástroj pro práci se stresem a přetížením
• podpora vnitřního zklidnění bez potřeby „odcházet z provozu“

Pro žáky:

• pomoc při regulaci emocí (např. po konfliktu nebo přetížení)
• zlepšení schopnosti soustředění
• podpora kreativity bez tlaku na výkon

Z praxe i výzkumů vyplývá, že krátké intervence zaměřené na zklidnění a práci s pozorností mají přímý dopad na:

• schopnost učení
• chování ve třídě
• celkovou atmosféru skupiny

⚖️ Limity metody

Je důležité dodat, že neurografická kresba:

• není samospasitelná metoda
• nenahrazuje psychoterapii
• její účinky se liší podle osobnosti a kontextu

👉 Přesto zapadá do širšího rámce technik, které mají empiricky podložený vliv na regulaci stresu a pozornosti.

✨ Shrnutí

Neurografická kresba není jen „kreslení čar“.
Je to strukturovaný algoritmus, který se skládá z 8 kroků a způsob, jak:

• zviditelnit vnitřní procesy
• zklidnit nervový systém
• a postupně měnit způsob, jakým reagujeme na vlastní prožívání

👉 V prostředí školy, kde často chybí čas i prostor na složité intervence, může představovat překvapivě účinný a přitom velmi jednoduchý nástroj.

🎓 Co chystáme v AVDO

Na toto téma aktuálně spolupracujeme s certifikovanou lektorkou neurografické kresby a připravujeme prakticky zaměřený seminář pro pedagogy.

👉 Zaměříme se na:

• využití ve vlastní psychohygieně učitele
• jednoduché techniky do výuky
• práci s emocemi a pozorností u žáků

📌 Cílem je, aby si účastníci odnesli konkrétní nástroje, které mohou hned využít v praxi.

Česká republika se dlouhodobě řadí mezi světové i evropské rekordmany v početnosti odkladů povinné školní docházky. Zatímco v mnoha zemích EU je tento podíl několik procent dětí, v Česku často přesahuje 20 % populačního ročníku – tedy každé páté dítě nastupuje do první třídy až v sedmi letech místo v šesti letech.

Proč má Česko tak vysoké odklady?

Na vysoký podíl odkladů se u nás skládá několik faktorů:

1. Tradiční postoj rodičů a škol
Mnoho rodičů si přeje, aby dítě „bylo co nejvíce připravené“ na školní nároky, a často proto žádá odklad i u dětí, které nejsou jasně nezralé. Tento trend se v Česku stává jakousi tradiční praxí, která se jen těžko mění.

2. Uvolněné dřívější pravidla
Podle dřívějších pravidel mohli ředitelé škol i poradenská zařízení poměrně snadno udělit odklad na základě doporučení školského poradenského zařízení a lékaře. To v praxi vedlo k tomu, že některé odklady byly udělovány spíše na přání rodičů než na základě skutečných potřeb dítěte.

3. Rozdíly mezi regiony
Podíl odkladů se liší i podle regionů — na některých okresech tvoří až více než čtvrtinu dětí, které nastupují do školy o rok později. Část odborníků zmiňuje i souvislost s pozdním nástupem do mateřských škol a nedostatečnou přípravou na školní prostředí.

4. Společenské tlaky a rodičovské obavy
Někteří rodiče jsou ovlivněni tlakem okolí nebo obavami z „náporu školních povinností“ a chtějí dítě chránit před prvním školním rokem. Psychologové ale upozorňují, že taková ochrana může vést k nižší adaptabilitě dítěte a opožděnému rozvoji sociálních dovedností.

Jaké to má následky?

Vysoký počet odkladů není jen administrativní odchylkou — má i důsledky:

🔹 Věková a sociální nerovnost

• Děti, které nastupují později, jsou často výrazně starší než ostatní děti ve třídě, což může ovlivňovat sociální dynamiku.
• Naopak děti bez odkladu mohou čelit tlaku ve třídě s většími, zralejšími spolužáky.
  
• Odklad dostávají děti rodičů, kteří si zjistí informace a odklad zajistí. Děti ze sociálně slabšího prostředí odklad nedostanou, přestože mohou být na stejné úrovni dovedností a zkušeností.

🔹 Kapacitní dopady na předškolní zařízení

• Vysoký podíl odkladů zvyšuje tlak na mateřské školy, protože šestileté děti pobývají v předškolním vzdělávání déle. To může blokovat místa pro mladší děti a komplikovat návrat rodičů do práce.

🔹 Nerovnoměrná příprava na školní výuku

• Pokud je odklad používán jako „bezpečný“ způsob, jak oddálit nástup do školy, může vést k méně přesnému určení reálné školní zralosti dítěte a zhoršit systém včasné podpory.

Stát reaguje – legislativní omezení a změny

V reakci na dlouhodobý trend vysoké odkladovosti připravilo ministerstvo školství a zákonodárci změny, které mají podmínky zpřísnit a odklady výrazně omezit:

• Nová legislativa – odklady budou možné jen ve výjimečných případech (např. dlouhodobé zdravotní znevýhodnění nebo náhlá závažná změna zdravotního stavu).
• Podpora při nástupu do školy – zákon počítá i s tím, že školy by měly být lépe připravené na individuální potřeby dětí a poskytovat větší podporu v prvních ročnících (např. asistenty pedagoga).
• Zrušení „dodatečných“ odkladů – od 1. září 2025 končí možnost dodatečných odkladů během prvního školního roku, které byly dříve běžné.
• Přesnější doporučení odborníků – odklady se budou udělovat až po doporučení odborného lékaře nebo klinického psychologa spolu s posouzením poradenského zařízení.

Tyto změny mají postupně nabývat účinnosti v letech 2026–2028 a jejich cílem je vrátit odklady tam, kde jsou skutečně potřebné, nikoli jako běžnou volbu při zápisu do školy.

Shrnutí:
Česká republika má dlouhodobě jeden z nejvyšších podílů odkladů povinné školní docházky v Evropě. Trend vzniká kombinací tradičních rodičovských preferencí, dřívějších flexibilních pravidel a různých obav o školní připravenost dětí. Vysoké odklady ale přinášejí sociální i systémové dopady a stát je nyní legislativně omezuje, aby je uděloval pouze v opodstatněných případech.

Webinář se věnoval čtenářské gramotnosti u dětí před nástupem do základní školy. Diskutovalo se o významu gramotnosti v rodině, praktických aplikacích ve školkách a strategiích raného čtení. Účastníci se seznámili s pojmy pregramotnost, funkční gramotnost a gramotnost a získali přehled o aktivitách podporujících předčtenářské dovednosti – vyprávění příběhů, rýmy, hádanky či hry s písmeny.

Důraz byl kladen na rodinné prostředí – děti se učí napodobováním, takže čtení rodičů a zapojení prarodičů podporuje vznik budoucích čtenářů. Diskutovalo se také o diagnostice školní připravenosti, logopedii a individualizovaném přístupu ve třídách.

Webinář: Čtenářská pregramotnost – 15. dubna 2025
Lektorka: Mgr. Aneta Hřavová (ředitelka MŠ a odborná asistentka na PdF Masarykovy univerzity v Brně)
Organizátorka: Mgr. Šárka Nešporová

Pár tipů jako ochutnávka pro praxi

• Čtenářský koutek ve třídě – pohodlné sezení, polštáře, vhodné osvětlení
• Rodičovské konzultace – pravidelná setkání a zpětná vazba o pokroku dětí
• Program čtení s rodinou – prarodiče, sourozenci, rodiče
• Pokud máte zájem o další tipy, mrkněte se na nabídku www.avdo.cz a budeme se na vás těšit na webináři.

Klíčové strategie pro podporu gramotnosti

• Kladení evokativních otázek při čtení
• Vysvětlování neznámých slov
• Využití předvídání a empatie k zapojení dětí
• Kombinace tradičních pohádek a moderních knih pro různé zájmy a učební styly

Doporučení pro rodiče

• Procvičujte doma řečové cvičení a podporujte správnou výslovnost
• Zapojte se do rodinných aktivit ve školce
• Inspirujte se webem Celé Česko čte dětem

Shrnutí

Webinář poskytl konkrétní nástroje, jak podporovat čtenářskou gramotnost u dětí již od 3 let, a to jak v prostředí mateřské školy, tak doma. Účastníci získali inspiraci pro čtenářské koutky, rituály, diagnostiku i spolupráci s rodinou, což zajišťuje, že děti mohou rozvíjet své čtenářské dovednosti hravou a přirozenou formou.

„Kvalitní školka není o dokonalosti. Je o lidech, kteří chtějí dělat věci dobře — a o ředitelích, kteří je dokážou vést. JSOU SRDCEM, KOMPASEM I MOTOREM CELÉ ŠKOLKY“. Stále rostoucí nároky na předškolní vzdělávání přinášejí ředitelkám a ředitelům nové výzvy. Kromě organizačního řízení se dnes od vedení mateřských škol očekává také jasná vize, schopnost motivovat tým a péče o kvalitu vzdělávání.

A právě na tato témata se zaměřil webinář Role ředitele při řízení kvalitní mateřské školy, který vedla lektorka PhDr. Irena Borkovcová, MBA a za agenturu AVDO organizovala Mgr. Šárka Nešporová.

Účastníci se seznámili s praktickými nástroji, které pomáhají školce růst, například:

• strategické plánování
• sebehodnocení
• efektivní práce s diagnostickými portfolii

Diskutovalo se také o tom, jak využít zpětnou vazbu rodičů a dětí, jak nastavit realistické cíle a jak skloubit různé přístupy v týmu tak, aby vznikla jednotná a žitá vize.

Velký prostor byl věnován také rovnováze mezi kontrolou a důvěrou, motivaci zaměstnanců a budování kultury respektu. Podle odborných studií je totiž právě kvalita vedení jedním z nejsilnějších faktorů, které ovlivňují klima školy i výsledky dětí (např. OECD, 2022).

Webinář nabídl i praktické příklady:

• jak nastavit strategický plán
• jak využít Maslowovu hierarchii potřeb při vedení lidí
• jak reagovat na změny, jako jsou slučování školek či implementace nových rámcových programů

Účastníci si vyzkoušeli rozbor vlastní situace pomocí SWOT analýzy a sdíleli zkušenosti z praxe — od malých školek až po vícelokalitní organizace.

Přestože se jednalo o náročná témata, atmosféra byla přátelská a inspirativní.

Diskuse ukázala, že ředitelé a ředitelky se ve své praxi často potýkají s podobnými otázkami:

• jak udržet kvalitu
• jak podpořit tým
• jak vyvážit administrativu s pedagogickým vedením.

Pokud jste se webináře nezúčastnili, byla to škoda — ale určitě ne poslední příležitost. Jak řekla jedna z účastnic: „Když má vedení jasnou vizi, vidí ji i děti.“

Tento krátký článek je shrnutím klíčových poznatků z webináře Diagnostika a podpora nadaných dětí v MŠ (29. 9. 2025) s lektorkou Mgr. Anetou Hřavovou. Přijměte pozváním k tomuto a dalším podobným tématům z naší nabídky na www.avdo.cz.

Co je to nadání a jak ho u předškolního dítěte rozpoznat? To bylo hlavním tématem webináře společně s konkrétními postupy, jak k nadaným dětem v citlivém předškolním věku přistupovat.

Lektorka otevřela setkání vysvětlením, že nadání se vyznačuje výrazně nadprůměrnými schopnostmi – a to nejen akademickými, ale často také kreativními nebo sociálními.

💡 Klíčová myšlenka:

🤯 Emoční výzvy:

Z webináře vyplynulo, že nadané děti bývají často emočně intenzivní, což může být pro učitele náročné.

Účastníci sdíleli příklady, kdy nadané dítě reagovalo na frustraci pláčem, výbušností nebo stažením se do sebe. Proto je nutné podporovat nejen intelekt, ale také vytvoření bezpečného prostředí pro vyjádření emocí.

🔍 Metoda NOMI

K rozpoznání skutečného potenciálu dítěte byla doporučena diagnostická metoda NOMI, která pedagogům nabízí praktickou strukturu pro pozorování skrze osm specifických úkolů. Metoda nehodnotí jen znalosti, ale pomáhá odhalit i schopnosti jako tvořivost, samostatnost, pozornost nebo schopnost adaptace.

Krátký vhled do metody NOMI

(Zapojme všechny, 2020)

• Metoda k identifikaci nadaných dětí v mateřské škole, která vznikla v roce 2012 v rámci grantového projektu Pedagogicko-psychologické poradny Královéhradeckého kraje.
• Skládá se z 8 úkolů, které pedagog předkládá dítěti v individuálním rozhovoru a sleduje specifické projevy nadání.
• NOMI sleduje verbální schopnosti, schopnost abstrakce a analýzy, řešení problémů a dále třeba paměť, tvořivost, alternativní myšlení, originalitu, komunikace nebo samostatnost.

• Metoda pouze k předběžné identifikaci – nenahrazuje vyšetření psychologem.

🚀 Jak podporovat nadané děti v MŠ

Závěr webináře přinesl řadu praktických přístupů, jako například:

• 🎨 Tvůrčí výzvy: Namísto „dělej, co ostatní“ dát nadanému dítěti prostor tvořit, bádat, zkoumat.
• 🧠 Pokročilé otázky: Některým dětem nevyhovují jednoduchá zadání – je dobré je vtáhnout do vyšší úrovně myšlení.
• 🌀 Individualizace: Ne všichni mají mentálně stejný věk, i když datum narození říkají něco jiného.

Pedagogové byli povzbuzeni, aby spolupracovali s rodiči a odborníky – nejen z důvodu podpůrných opatření, ale i pro dlouhodobou pohodu dítěte.

Většina z nás pohlíží na pohádky jen jako na dobrý způsob, jak děti uklidnit a uspat nebo jako na něco, na co se i my dospělí o Vánocích rádi podíváme v televizi. Asi každý se s nimi setkal. Někomu zprostředkovali první pohádky rodiče či prarodiče, jiný se s nimi seznámil třeba až od paní učitelky v mateřské školce. Jedněm byly předčítány, jiným pouštěny na kazetách. Někdo si je dokonce později četl i sám, protože má pohádky rád, nebo si je náš vzdělávací systém žádal do čtenářského deníku ve škole. Každopádně se dá říct, že kdo neslyšel o Popelce, má mezeru ve vzdělání.

V dnešní době je bohužel asi nejčastější formou televize, která sice dítě zabaví, avšak nedává prostor představivosti a kreativitě. Moderní pohádky jsou mnohdy bezduché a postrádají jakoukoliv přidanou hodnotu. Pokud tedy ovšem za přidanou hodnotu nepovažujeme fakt, že se dítě zabaví a máme od něj na chvilku klid. Televize dítěti přináší již hotové obrazy postav, jejich hlasů, oblečení i grimas a znemožňuje tak dítěti vykreslit si pohádku dle vlastních představ.

Seminář Hyperaktivní, hypoaktivní a agresivní dítě v mateřské škole Vás uvede do dané problematiky, nabídne spoustu příkladů a rad. Odborník na tuto problematiku – etoped PaedDr. Zdeněk Martínek. Vám vysvětlí možné příčiny určitého chování

Seminář je vhodný pro pedagogy MŠ a nižších ročníků ZŠ (ŠD) i pro rodiče dětí.

• Praha: 17. 9. 2015
• Ústí nad Labem: 15. 10. 2015

V posledních dvou letech se v nabídce naší agentury objevil seminář Scrapbooking. Toto slůvko je pro mnohé z Vás stále tajemstvím, takže se ho pokusím krátce vysvětlit.

Scrapbooking (Scrapbook)pochází z angličtiny a je to spojení dvou slov scrap – útržek, book – kniha. Originálně se jedná o vytváření deníků, zápisníků z cest, alb z fotografií, obrázků, vlastních obrazů. apod. Jeho počátek sahá až do 15. stol. (Anglie). V současné době zahrnuje výrobu a zdobení

V našich kurzech se účastníci seznamují s novým způsobem práce s papírem a také s řadou nových speciálních pomůcek, materiálů, výtvarných potřeb, výtvarných technik apod.